Jak úspěšně léčit včelsteva a na co si dát při léčení pozor.

Základní otázka všech včelařů je - Jak léčit včelstva, aby bez problémů přežila zimu

Hned na začátek si musíme říci to, že včelařina je celoroční práce, a bez té není možné ničeho dosáhnout. Snažit se někdy v lednu zachraňovat zamořené včelky prostě nejde, když jsme si jich celý rok nevšimli.

Každý včelař má své osvědčené způsoby a bude jistě tvrdit, že fungují a jsou geniální, ale už se Vám nepřizná, že je pro něj normální přes zimu přijít o třetinu včelstev. Proto je nutné všechny názory brát s rezervou a přemýšlet nad nimi. Nebudu se na Vás zlobit, když ani k mému postupu budete přistupovat kriticky a budete se nad ním důkladně zamýšlet, jestli dává smysl, protože jenom tak se věci můžou posouvat k dokonalosti.

Nevím, jak to mají ostatní včelaři, ale mně je líto každého včelstva, které zbytečně zahyne, a proto se snažím ošetřovat své včelky jak nejlépe dovedu a díky tomu mám úhynů, které se dají přičíst varroáze, naprosté minimum a jestli chcete, tak se s Vámi rád podělím o mé postupy.

Nechci zde být přespříliš kritický, ale i tak si neodpustím jednu poznámku. Většina včelařů, kterých se doptávám na záhadně uhynulá včelstva, aplikují látky na hubení roztoče varroa v naprosto nevhodnou dobu, v úplně nevhodné míře a v rozporu s návodem. Smutné je, že se to občas týká i včelařů s mnohaletou praxí.

Nejprve se sluší říct, co vlastně je zač ten náš nepřítel, roztoč varroa destructor alias kleštík včelí. Je to něco přes milimetr velký problém našich včelek. Tento roztoč se dokáže úctyhodně množit a i když je na jaře v úle pouze několik jedinců, tak se přes sezónu dokáže namnožit na desetitisíce jedinců, které včelstvo bez problémů totálně zdecimují.

Množí se tak, že oplozená matka zaleze do buňky k larvičce včelky a jakmile je buňka zavíčkována, tak klade nejprve vajíčko ze kterého se vylíhne sameček a pak postupně několik samiček, které se ihned páří se samečkem a vylézají jako nové oplozené matky a sameček hyne. Když matka vleze do dělničí buňky, tak vylézají až dvě nové matky a když do trubčí (kde má díky delšímu vývoji trubce více času),  tak až čtyři nové dcery. Tyto poškodí larvičku v buňce, a později přesedlají na včelky na kterých také hodují a ubírají jim sil.

Když už začneme pozorovat včelky, které jsou nedovyvinuté (převážně poškození a degenerace křídel) a nebo jednotlivé roztoče na včelkách, tak je jasné, že je velký problém a včelstvo už nejspíše nemá šanci úspěšně zazimovat a zimu přežít. Tento stav, milý včelaři, nesmíš nikdy dopustit!!!

S bojem proti varroáze musíme začít již na jaře!

I když jsme minulý rok udělali všechno správně, tak nesmíme v boji proti roztoči varroa destruktor polevit ani na jaře. Protože je (nebo v brzké době bude) v úle med, který budeme chtít prodávat svým zákazníkům, tak v žádném případě nesmíme dávat do včelstva žádnou látku na jeho hubení! V tuto dobu zbývá pouze možnost ho přechytračit.

Jakmile začnou včelky fungovat a plnit úly, tak sáhneme k tvorbě oddělků. Jednak nám to pomůže při nastupující rojové náladě, ale hlavně rozělíme sílící kolonii varroáka. Tím, jak včelstvu odebereme plodové plásty, tak mu také odebereme třeba třetinu roztočů, což nám v tuto dobu pomůže. Můžete namítat "co budu dělat s tolika oddělky?", ale na to Vám dám jednoduchou odpověď. Jestli nepotřebujete doplnit stav včelstev, tak jimi můžete jednoduše posílit před zimou včelstva kmenová a vyměnit jim staré matky za nové (což by se mělo dělat minimálně jednou za tři roky) plus výměna matek u podprůměrných včelstev. Když to sečteme a podtrhneme, tak rázem zjistíme, že hravě spotřebujeme oddělky o síle poloviny naší včelnice.

Někteří včelaři ještě zakládají plásty na trubčinu, které pravidelně vyřezávají, čímž také uberou část roztočů, ale já zastávám názor, že trubci by v úle měli být v potřebném poměru také zastoupení. Jednak spolu se včelkama udržují pohodu v úle, ale hlavně odčerpávají od krmiček potravu, což nám pomáhá proti rojové náladě. V neposlední řadě také udržují naše kvalitní genetické vlastnosti nových matek které odchováváme. Když budeme u nejlepších včelstev (jiné ani nechováme) chovat trubce a zaplavíme jimi celé okolí, tak pravděpodobnost, že mladá matka bude pářena našimi trubci bude takřka jistá a naše včelnice nebude degenerovat případnou špatnou genetikou okolních včelařů.

Co je to krátkodobá nebo dlouhodobá metoda léčení včel?

Čas na opravdové léčení nastává na konci sezóny, kdy vytočíme med a je čas na zazimování včelstev. Tu si musí každý včelař uvědomit jednu zásadní otázku ve které se většinou nejvíce chybuje. Zaprvé nesmíme příliš otálet a začít s krmením včas. Já začínám zazimovávat začátkem července. A za druhé musíme zvolit správnou metodu léčení.

Když je ve včelstvu plod, tak většina roztočů, které ve včelstvu jsou, je zalezlá pod víčky buněk. Nemá tedy absolutně smysl v tomto období dělat krátkodobé zásahy proti roztoči varroa destructor, protože žádný z nich (krom aplikace tepla) neprojde do buněk a s roztoči vůbec nic neudělají, protože tam nedosáhnou potřebné míry. Zde musíme využít látky, které budou v úle působit delší dobu. 

Zde právě provádí mnozí včelaři chybu a zbytečně pak přichází o svá včelstva!

Co je to dlouhodobé léčivo?

Je to látka, která bude v úle působit alespoň po dobu, než se vylíhne jedna generace včel, aby mohla zabít roztoče, kteří v nich byli ukryti.

Z tvrdých chemilálií a přípravků, které se používají je to hlavně gabon, který je poměrně slušně účinný a je to velmi slušná záchranná brzda, ale jako s ničím, tak ani s ním se to nesmí přehánět. Musí se po 30ti dnech bezpodmínečně vyndat a musí se pravidelně v některých sezónách vynechávat, protože si na látky v něm použité můžou roztoči vyvinout odolnost a pak nastane problém.

Daleko lepší látky, které já sám využívám, jsou organické kyseliny, jako je kyselina mravenčí a hlavně kyselina šťavelová. Kyselinu mravenčí je možné použít jako formidol a nebo si jí namíchat přímo. Dělal jsem pokusy s oběma formami a nejlepší výsledky jsem měl s kyselinou mravenčí opakovaně podávanou na gumových obdélníkových barevných houbičkách na nádobí. Tento způsob měl dobré výsledky, ale problém mám v tom, že odpar této kyseliny je velmi závislý na teplotě, což je velmi nebezpečné a musíme dávat pozor, aby se po aplikaci náhle neoteplilo a včelky se nezadusily.

Daleko lepší je kyselina šťavelová ve formě dihydrátu, kterou v tomto případě podávám v roztoku s glycerinem na papírových kuchyňských ubrouscích. Abych zajistil dlouhodobý účinek, tak ji cca po deseti dnech musím ještě opakovat. Tuto látku dlouhodobě testuji, používám a mám s ní výborné výsledky.

Ošetření včelstev v termo komorách jsem nikdy nezkoušel a nedovedu si představit toto dělat u většího množství včelstev.

Hlavní výhody organických kyselin jsou v tom, že roztoče ničí mechanicky a ten si na ně nedokáže udělat imunitu. Vyskytují se všude v přírodě, v medu, ovoci atd., tak že do úlů nepřidáváme nic co by tam již nebylo. Vysoké koncentrace včelky rychle vynosí a jsme zanedlouho zase na normálu. Oproti tomu pesticidy v konvenčních léčivech se ukládají do plástů a následně přecházejí do medu a vosku, což nikdo z rozumných včelařů a konzumentů medu nejspíš nechce.

Léčení včel ruku v ruce s přípravou včelstev na zimu

Bavíme se o období začátku července, kdy je třeba udělit varroákovi pořádnou lekci, V tuto dobu dělám ošetření kyselinou šťavelovou s glycerinem na ubrouscích. Tento zásah zabije většinu roztočů a včelky budou mít klid a možnost se po jejich odstranění v klidu připravit na zimu.

Aby byl zaručen úspěch a byli zabiti i roztoči v buňkách, tak vložení ubrousků opakujeme po cca 10ti dnech. Tak bude kyselina v úle dostatečně dlouho, aby obsáhla i všechny roztoče v buňkách, které se za toto období vylíhnou. Pro přehled, jak na tom naše včelky jsou, můžeme dát podložky a kontrolovat spad. Jestli máme včelky v zavčelenější oblasti, tak se můžeme dostat na spad po ošetření na stovky až tisíce roztočů.

Je velká chyba dávat v tuto dobu, kdy je ve včelách plod, krátkodobé léčivo!

Po tomto zásahu necháme včelky zpracovat zbytek zásob, připravit zimní sezení, stáhnout se do chomáče a čekáme na období, kdy ve včelstvu už nebude plod, abychom mohli udělat závěrečný a poslední zásah.

Léčení včel v zimě

Vyčkáme na dobu, kdy není ve včelstvu plod, vychází to většinou na přelom listopad/prosinec. V tomto období již díky tomu můžeme využít krátkodobé léčení, tedy fumigaci, aerosol, pokap kyselinou šťavelovou nebo sublimaci kyseliny šťavelové. Já zakotvil, jak je mým dobrým zvykem, u nejjednodušší a nejbezpečnější metody ze všech, kterou je pokap roztokem kyseliny šťavelové přímo na chomáč.

Tato metoda se mi velmi osvědčila a funguje stejně dobře jako klasické "svazové" metody s tím rozdílem, že do včelstva nedávám pesticidy a cizorodé chemické látky usazující se v produktech.

Teď je však již důležité kontrolovat spad a budou-li padat jednotky roztočů, tak dál již neřeším, ale jestli došlo k nějaké re invazi a budou jich padat desítky, tak za týden nebo deset dní pokap ještě jednou opakuji. Pak už se o včelky nebojím a můžu v klidu čekat na jaro, protože mám jistotu, že půjdou do nové sezóny dobře připravené.

Hned v lednu, jak se převalí slunovrat, včelky rychle poznají prodlužující se den a začnou s kladením. Pak už by se žádný zásah provádět neměl.

S novým rokem začne nový koloběh a naše další šance zlepšit to, co se nám v minulém roce nepovedlo. Jako správní včelaři se musíme zamyslet nad tím, jak být ještě lepší a čím našim včelkám ještě pomoci a s čím jim ulehčit práci. Doufám, že Vám můj článek alespoň trochu pomohl v tom, uvědomit si jak vlastně roztoč varroa destructor funguje a jak včelkám pomoci, aby pro ně nebyl zhoubou.

Včelař Obecný
www.vcelarobecny.cz

Veškerá práva vyhrazena!