Quido Sklenar - Moje včelí matička - Prosinec

Quido Sklenar - Moje včelí matička

Co by měl dělat včelař v prosinci

Konec roku. Jest na čase, aby včelař ukončil svou celoroční činnost a z práce své sestavil

výroční účet včelaře.

To jest nejdůležitější úkol v prosinci. Nejen chovatel, ale i prostý včelař ať rozvažuje a počítá. Sestaví příjmy i výdavky a srovnáním obou pozná, kterých chyb se dopustil při včelaření; bude to míti značný vliv na jeho další činnost a to jenom v jeho prospěch. Přemýšlí-li včelař na konci roku, dovede ocenit svoje včelstva dle výnosu a způsobu ošetřování. Sezná, že se v žádném případě nevyplácí chovat nemocná slabá a méněcenná včelstva, protože včelaře zbytečně obtěžují. Dále pozná, že bodavá, divoká včelstva nejsou vždy nejlepší medřky, a že velmi často bývají předstiženy ve výnosu mírnými včelami. Při posuzování mírnosti včel nutno ovšem dbáti způsobu, s jakým včelař zachází se včelami. Mírné včelstvo špatným zacházením zdivočí. Mírná včelstva vyžadují železného klidu.

Koncem roku třídíme formálně svoje včelstva. Náš posudek zní: Schopné nebo neschopné. Koncem roku rozhodne též včelař, dle svého svědomí, je-li sám pro včelařství schopným, nebo neschopným. Dříve, než-li svoje dílo ukončím, chci se ještě o několika důležitých věcech zmíniti. Především jest to vybudování dokonalé

organisace.

Všechny stavy, které jsou dnes pevně organisované, získávají a prosadí své požadavky. Proč by to nešlo i u včelařů? Tomu nemůže nikdo vážně odporovat. Někdo si stěžuje na různé třenice ve spolku, které to znemožňují. To není ta pravá příčina. Naopak, různost mínění jest nutností, jinak by vše zbahnělo. Oposice jest kořením politiky, tak jest tomu i u spolku, ovšem nemá různost mínění působit rušivě, nýbrž podněcovat k nové činnosti; tím ztratí odlišné mínění svou škodlivost a působí jako lék.

Každá organisace působí mohutně jen tenkráte, dovede-li soustředit všechny příslušníky, aby snad některý z téhož nebo oné příčiny — většinou neudržitelné, nezůstal mimo spolek. Potom se zřetelně ukáže, jakou moc má veliká organisace, hlavně jaký vliv má na různé úřady. Lidé stranou stojící jsou mi však vždy milejší, než různí členové, kteří žádají od organisace spousty výhod a sami ani v nejmenším nepomohou. Tento druh členů bohužel dosud nevymřel, naopak v některých spolcích jest jich většina. Jest to proklatě špatné, žádati si práv, aniž bychom předem splnili povinnosti. Tvrdé slovo, ale pravdivé. Není možné, aby jen dva, nebo tři muži táhli káru z bahna mylných starých i nových názorů a zvyků; nutno, aby všichni uchopili se provazu a postavili káru na pevný základ.

Ani nejmocnější organisace, s ohromnými výhodami pro své členstvo, nedobyly svých úspěchů bez těžkých obětí peněžních a bez obětavé nenáročné práce. Členové některých organisací věnovali až 10 % svých příjmů pro pracovní fondy, dobře vědouce, že se jim peníze bohatě zúročí. A co včelaři? Skoro se stydí veřejně o tom psáti. 1 kilogram medu, mnohdy setina, nebo tisícina jejich výtěžku, zdá se jim těžkou obětí, kterou věnují organisaci, anebo listu. Následek takových malých a ubohých názorů jsou i malé a ubohé výsledky.

Zde jest těžký úkol pro funkcionáře spolků. Má-li se jejich poslání uskutečniti, jest nutno, aby na čelo byli postaveni řádní a pracovití muži. Jest svatou povinností všech členů, aby jen takové muže si volili. Když jedenkráte při valném shromáždění našeho říšského spolku si četní členové stěžovali na nečinnost svých vůdců, zvolal jeden hlasitě: „Milí pánové, nežalujte, nenaříkejte, vyměňte, vyměňte, to nám jedině pomůže!“ Toto vážné slovo připomínám důrazně všem spolkům, neboť tvrdé doby vyžadují i tvrdých mužů práce! Úřad předsedy spolku ať neupadne na dar, kterým se chceme někomu zalichotit. Potom teprve se bude dobře dařiti nám i budoucím. Toto patří do pamětní knihy mnohým spolkům.

Žena včelařova.

Mám obyčej, že si ponechávám nejlepší sousto z oběda vždy na konec, abych jím korunoval jídlo. Také v tomto díle ponechal jsem nejlepší nakonec: ženu včelařovu. Vpravdě jest tím nejlepším v domě včelařově, jest královnou včelařova srdce. Takovou zůstane, pozná-li svou vrozenou chytrostí a taktem, čím má býti muži při včelaření: věrnou a nejlepší pomocnicí. Není-li jí, potom se uvolňují pouta vzájemného vnitřního dorozumění — prý jest krásný sen života. Znám včelaře, kteří v žádném případě nezanechají včelařství, kteří se nedají ani slovem, ani vzdorem odvrátiti; jestliže zůstane žena nevšímavou k této vášni mužově, zmizí mír z domu, muž se odcizuje domácímu krbu a snaží se najíti klid na včelnici, jemuž se zcela věnuje.

Tak daleko to ovšem žena nemá nechat dojít, neboť muž nejedná špatně, naopak, jeho jednání jest zasvěceno jedině dobru jeho drahých. Věnuje-li prázdné hodiny svým miláčkům, nemá času na poklesnutí světa, nestane se pijancem, karbaníkem, záštipkářem a nebude vysedávat v hostincích. Z toho patrno, že včelařství má velikou morální cenu, že poctivě přispívá svým podílem k mravnímu povznesení lidstva. A proto si zaslouží účinné podpory každé ženy. Proto ať žena z celého srdce miluje malou kouzelnici, včelku.

Není nikterak nutným, aby žena pomáhala při všech pracích na včelně, ačkoliv znám mnoho žen, které samy vzorně ošetřují velké včelíny. Bojí-li se žena žihadel, dostačí, pomáhá-li při vytáčení, vyvařování vosku a lití mezistěn. A konečně, je-li příliš zaměstnána v domácnosti, dostačí, když má aspoň pochopení pro zájem svého muže a nevyčítá mu každou korunu, vydanou na včely. Mlčeti jest často zlato!

Hleď! Každý tvor má své potěšení. Proč tedy nám mužům měla by nevinná zábava, včelaření, býti zazlívána? Snad přece ne pro královnu??? Co jiní propijí a prohýří, to my ukládáme do včelařství. Však přijde čas, a to velmi brzo, že se tento vložený kapitál bohatě zúročí ve prospěch rodiny. I moje přísná „mamí“ byla jednou taková. I ona se mračila, když Quido v prvních letech znovu a znovu sahal do měšce. A ten byl u nás velmi hubený. Ale brzo se obraz změnil; s výnosem medu přilétly do domu i modré bankovky. Moje žena prohlédla. A bručím-li nyní já při nákupech, odbude mne lehce jedním druhým důvodem: „Jen nic nebruč, včelky nám nahradí každé vydání.“ A já, jako dobře cvičený manžel, znám jen jedinou povinnost: poslušnost!

A nyní dále! Ženo včelařova, miluješ svou vlast? Zajisté, že ano, neboť již tvoje děti činí tuto otázku zbytečnou. A přece nebyla nadarmo, neboť jsi neuvážila, jakých služeb prokazuješ vlasti, podporuješ-li všemi silami včelařství. Na důkaz uveřejňuji jen malý příklad ze svého dřívějšího působiště. Do mého příchodu byl v místě jen jediný včelař se šesti až osmi včelstvy, od kterých měl průměrný výnos 10 kilogramů. Okrouhle byl tedy roční výnos medu jmenované obce 100 kilogramů. Později však vzrostl počet čeledí na 400 a ty daly průměrně, řekněme, 5 kilogramů, neboť zde již byl patrný nadbytek včelstev. A přece dřívější výnos činil 100, nynější 2000 kilogramů medu. Nestojí to za uvážení? Přepočítáme-li tento výnos na peníze, obdržíme hodnotu, která se dříve ztrácela. Není-li pravda, dusíme se pod spoustou nul? Ale nejsem ještě u konce. Není-li v naší vlasti tisíce míst, ve kterých by se mohl výnos podobně zvýšiti? Násobme první obnos tisícem a klidně dosvědčíme: Ano, Quido mluví pravdu; nutno, abych podobným způsobem pomohl i já své ubohé, zbídačené vlasti!

A konáš dobro i ve prospěch svého lidu, neboť med jest nejušlechtilejší a nejvzácnější pochoutkou a lékem, který nám dává matka příroda. To ví lidstvo již od tisíciletí a částečně i nyní správně to oceňuje. Ovšem nejdůležitějším při včelaření jest, že skutečný užitek, to jest výnos medu a vosku, jest mizivě malým dílem nepřímého užitku, to jest přenášení pylu. Nepřeháním, řeknu-li, že kdyby dnes včelaři ve všech zemích zničili své včely, ihned by se celý život zcela jinak utvářil. Kroutíš nedůvěřivě hlavou? Tedy poslyš dále. Právě na tebe, jako paní domu, by tento čin nejtvrději dolehl. Neslyšela jsi zajisté mnoho o

významu včely

pro lidstvo. Zmíním se zde krátce o tom. Dejme tomu, že by letos všichni včelaři zničili svá včelstva. Jaké by byly následky toho v příštím roce? Ovocné stromy, pícniny, zelenina, zahradní květiny a lesní stromy by rozkvetly. Kdo však přispěje k jejich opylení? Několik divokých čeledí, které jsou někde v lesích, nemůže tuto ohromnou práci. Nevadí, řekneš snad, zastanou to vosy a čmeláci. Mýlíš se, milé dítě, ty rovněž nemohou, jelikož jest jich na jaře příliš málo, neboť přezimuje z nich jen několik málo oplodněných samiček. A dříve, než se rozmnoží, aby převzaly aspoň nepatrnou část úkolu včel, přijde podzim a my nemáme co sklidit. Představ si jen svou obec. Myslíš, že v tvé obci přezimuje 1000 vos nebo čmeláků? Zajisté, že ne. Včel však máme tisíce nebo miliony přes zimu a často již v únoru začnou plodit, tedy v době, kdy ještě vosa a čmel ani hlavy nevystrčili ze svého zimního úkrytu.

Jaké by však byly následky, kdyby nám chyběla včela při opylování květů? Rolník nesklidil by žádné píce, neměl by ani semen, aby zasel nové pícniny. A pícniny, které by snad sklidil, neměly by valné ceny, byly by kyselé, neboť teprve rozmanité byliny, jejichž semena vypadla do trávy, dodávají senu chuti a výživnosti. Bez těchto, často příjemně vonících bylinek by se dobytek sena ani nedotkl. A co by nastalo, kdyby rolník neměl semen na osetí? Byl by donucen silně omeziti chov dobytka, cena masa stala by se nedostupnou; maso by bylo jen pro boháče. Nebylo by ani mléka, ani sádla. A co nyní, milá paní? Zajisté, že bys to pocítila. Bylo by nutno změniti celé kuchařské umění. A jak by se potom vytvořila otázka výživy?

Ještě dávno nejsme u konce. Není-li dobytka, není žádné kůže. Není-li dobytka, není ani hnojiva. A nyní pomysli, jak hrozně ve výnosu by upadaly pozemky bez hnojiva a čím bychom se v několika letech živili, odkud bychom dostali pokrm a nápoj. Není-liž pravda? Nyní pomalu již prohlédneš.

Uvažuji ještě dále. Bez včel není ani ovoce, které tolik chutná tvým dětem a které k správné výživě nutně potřebují. Jest však již na čase, abych skončil, neboť uznáš, že i bez medu a vosku jest včela jedním z nejužitečnějších živočichů. Jsi-li o tom přesvědčena, mám k tobě ještě jednu prosbu: Nenech toto přesvědčení jen pro sebe, ale rozšiřuj je u všech svých sester. Ale nejen to. Hlásej všude, jakou neuvěřitelnou cenu má pravý včelí med jako potravina, poživatina i lék. Vypravuj, že sta, ba tisíce lékařů předepisují jej jako lék nemocným; sděl jim, že tvoje děti jen následkem požívání medu jsou tak kvetoucí a zdravé; sděl jim, že pravý včelí med jest jedinou potravou, kterou vstřebává lidské tělo bez zbytku, že dodává tělu krev a síly jako žádná jiná potravina; sděl jim, že i bodnutí včel zbavilo tisíce lidí svízelích bytí; sděl jim, že včelařství vychovává muže na řádné otce; že pobyt na včelně zapomíná i na všechna pokušení zlého světa. Hlásáš-li při každé příležitosti tyto zásady, máš sama z toho užitek; váš med nezůstane na skladě, budete míti vždy dosti odběratelů. Potom snad získá se nový člen pro včelařství a rozmnoží se tím požehnání tvé vlasti. Z lásky ke své vlasti a k svým dětem pomáhej při včelaření a staneš se pravou ženou včelařovou.

A slaví-li milá včelka v usměvavý jarní čas slavnost vzkříšení, oslav i ty, ženo, tuto slavnost ve svém srdci, jakož i v srdci svého muže. Nikdy toho nebudeš litovat, neboť tento krok jest jenom návratem k matce přírodě. Odhodlej se k tomuto kroku, neboť tvoje rodina i tvoje vlast tě volá.

Ale i pro tebe, milý včelaři, mám několik slov. Jestliže dosud tvoje žena nevěnovala dosti pozornosti tvým miláčkům, neodsuzuj jen ji samotnou, odsuzuj i sebe. Mnohý včelař jest tak nemoudrý, že nepřipustí nikoho na včelně, tak jakoby tam ukrýval dílnu penězokazů. To jest chybné. Mají-li tvoji milí míti zájem o tvé zaměstnání, jest tvou první povinností, abys tento zájem u nich probudil tím, že jim dáš nahlédnouti do divů včelí rodiny. Učiň tak a máš brzo všechny na své straně.

Ty však, milý včelaři začátečníku, který jsi ještě na svobodné noze, přijmi ode mne vážné slovo: První rok manželství jest posledním rokem výchovy! My si již rozumíme! Jak si svou mladou ženušku v lásce ke včelám vychováš, takovou zůstane. Jen si zapamatuj: Nejlepší výchova jest ta, kterou doprovází láska a zájem. A jsi-li hotov s tímto oddílem, polož rozevřenou knihu své ženě na stůl se slovy: To ti posílá k důkladnému uvážení tvůj Guido.

Včelař Obecný
www.vcelarobecny.cz

Další články z této série

  Veškerá práva vyhrazena!