Quido Sklenar - Moje včelí matička - Září

Quido Sklenar - Moje včelí matička

Co by měl dělat včelař v září

V tomto měsíci nečeká nás sice mnoho prací, zato jedna velmi důležitá, neboť na ní záleží další bytí či nebytí čeledi, totiž péče o zimní zásoby, jejichž množství musíme pevně stanoviti předcházející podzimní přehlídkou. Důležité jest i zasunutí Reinarzova česnového kanálku, který má velký vliv na dobré přezimování.

Podzimní přehlídka.

Mnohý návštěvník mého včelínu s podivem zjistil, že ačkoliv mám mnoho čeledí, přece po celý rok ničeho nezapisuji do hlavní knihy, jen zimní zásoby. A jsem přece na psaní velmi přísný. Jak se to shoduje? Včelstva, která nemají žádných poznámek, nebyla po celý rok otvírána, neboť při otevření včelstva zapisuji každý nález. Není-li nutno včelstvo otvírat, nečiním tak, neboť nejsem přítelem neustálého vyrušování včel. Nemám-li po celý rok čeho hledat u včelstva, nedaruji mu přece podzimní přehlídky. Činím tak z důležitého důvodu. Jest nutno, abych znal přesně vlastní zimní zásoby každého včelstva již z důvodů chovatelských, neboť zde máme nejpřesnější měřítko pro volbu budoucích chovných matek. Hlouposti, řekne mnohý, to poznám přece ihned, vyndám-li dva nebo tři plásty, ty mi řeknou vše. To jsi však, milý příteli, na zcela špatné cestě; kdybys sis dal práci s pečlivou prohlídkou, poznal bys, že jedna čeleď ukládá část zimních zásob do čela úlu, jiná opět k oknu, takže prohlédneš-li jen 2 až 3 plásty, může býti tvůj odhad velmi chybný. Takový špatný odhad stane se snadno osudným, neboť jest často příčinou záhuby včelstva. Jak to?

Včelař vyndá 2 až 3 poslední plásty, vidí je skoro plné medu a usuzuje: včelstvo jest dobře zásobeno, nepotřebuje už ničeho na zimu. A na jaře? O jedno vyhladovělé včelstvo více. Kdyby byl včelař pokračoval v prohlídce, seznal by, že patřilo k druhu, který ukládá zásoby potravy jen dozadu. A nyní opačný případ. Prohlédne 2 až 3 poslední plásty a shledá je skoro prázdnými. K sakru, ti lenoši potřebují ještě aspoň 10 kg cukru! Lenochem ve skutečnosti nebylo včelstvo, nýbrž jeho pán a živitel, neboť kdyby byl včelstvo prohlédl až k čelní stěně, odvolal by jistě svůj přenáhlený úsudek. Seznal by, že včelstvo patří k jeho nejstatečnějším včelstvům, neboť zaplnilo všechny plásty, ba dokonce i plást čelní a jest pro zimu soběstačné. Jest tedy z nejlepších. Ale na jaře? Bídný, zakrnělý slaboch. Kdo jest vinen? Jen včelař. Co vlastně způsobí svou neúplnou přehlídkou? Krmil včelstvo, pokud mělo místo; těch 10 kg cukru musí přijati. Včelstvo, jsouc poslušno sběračího pudu, odnese podávanou mu potravu. Co se však stane? Vpředu není místa pro tolik zásob, vzadu rovněž nemožno vše umístiti, zanáší proto z nouze všechny prázdné buňky, i ty, které jsou nutny pro zimní sedisko. A konec písničky? Včelstvo v nedostatku prázdných buněk sedí na medě, silně zmírá a zakrní. Toto jsem již několikrát pozoroval v cizích včelínech. Mám tedy pravdu, že důkladná podzimní přehlídka jest velmi nutná?

Ještě lépe věc objasní příhoda z mé prakse. Jest tomu již velmi dávno. Přehlížel jsem včelín v sousední obci a poukázal jsem na důležitost podzimní přehlídky. Jeden starý kolega se mi smál; on prý neměl nikdy zvláštních ztrát, třeba se počítal k těm, kteří okukovali jen 2 až 3 poslední plásty. Ztrátu 10—12 včelstev v roce nepovažoval za nějak zvláštní; mně však ztráta jen jednoho jediného včelstva, které bere za své takovým lehkomyslným způsobem, působí opravdový žal. Přišel duben. Svatý Ambrož nám uštědřil dlouhou a zlou zimu. Prohlížel jsem prvé včeliny. Každý podával zprávu o svém vyzimování. Přišla řada na jmenovaného kolegu. Byl nucen mluviti pravdu, neboť někteří členové spolku navštívili již dříve jeho včelín a viděli zde na vlastní oči zkázu. Jeho zpráva byla pro citlivého včelaře přímo zdrcující: ohromné procento ztrát. Ptal jsem se po příčině. Hlad! Zpozoroval v mém pohledu obžalobu. Vím již, Guido, co chceš říci, zima dala mi důkladně za vyučenou; nikdy již nezazimuji bez důkladné podzimní přehlídky. A slova dodržel. Pamatuj si to též ty, čtenáři! Není třeba, abys stokrát do roka včelstva přehlížel, ale jednou jest to nutností, a to na podzim, ale tenkráte velmi důkladně. To jest dluh, kterým jsi povinován svým miláčkům; pamatuj nám, neboť čestný muž plní svoje závazky. A ty přece chceš býti čestným mužem.

Jak stanovíme při podzimní přehlídce vlastní zásoby včelstva? Odvažovati jednotlivé plásty jest nepohodlné; zde jest jen jediný způsob: odhad. Každý zná rozměry svých plástů a ví, kdy obsahuje plást 1 kg, 2 kg, 1½ nebo ¼ kg medu. Nepřesvědčil-li se o tom již dříve odvážením jednotlivých plástů, ať to učiní před přehlídkou. Při tom ti hned radím: Raději odhaduj méně než více, neboť včelstvo lépe přezimuje při větších zásobách, než při menších. Je k neuvěření, jakých chyb se dopouštějí mnozí nezkušení při odhadu. Zkoušel jsem to při přehlídkách včelínů a to tím způsobem, že si každý účastník vzal na pomoc kousek papíru a tužku. Ukázal jsem každému plást s obou stran a každý tajně zapsal svůj odhad. Tak jsem pokračoval u všech plástů. Odhad každý sečetl, lístek podepsal a mně ho odevzdal. Výsledky jsem předčítal. U dobře zásobených čeledí byly rozdíly v odhadu až 5 kg; zatímco jeden odhadl zásoby na 12 kg, soudil jiný jen na 7 kg. Obyčejně jest střední cesta správnou. Proto i zde platí: Cvičení dělá umění!

Podzimní přehlídku vykonávám obyčejně s pomocníkem. Vyberu plást, přehlídnu jej, udám číslo, které pomocník zapíše, na př. 3, 8, 5, 2 atd. Co to značí? Čísla neudávají kg, neboť tak těžké plásty nikdy nejsou. Odhaduji plásty na čtvrt kilogramy; jest to velmi jednoduché, ale i přesné, neboť jsou vždy plásty, které mají ¾, 5/4 nebo ¼ kg. Opakují-li se častěji tato čísla, tedy při odhadu na ½ kg značí to velké rozdíly; se svým postupem se jim vyhnu. Po odhadu všech plástů sečte pomocník čísla, promění na celkový výsledek zapíše ihned na dvířka úlu na způsob zlomku, na příklad 7/3; to znamená, včelstvo má 7 kg vlastních zásob, potřebuje ještě 3 kg přikrmit. Po přehlídce celého včelínu dodám ihned chybující zásoby. Doplňuji potřebnou potravu nejvíce mednými plásty, které jsem k tomu účelu uchoval, zřídka kdy sáhnu k cukru. Kdo krmí cukrem, ať se nikdy nedopustí osudné chyby, že by počítal litry za kilogramy; našel by z jara většinu čelí vyhladovělých. Zapamatuj si: 1 litr potravy odpovídá 60 dkg zimních zásob. Včely totiž zhustí podanou potravu a vyloučí všechnu přebytečnou vodu. Proto tak velká ztráta váhy.

Sám konám podzimní přehlídku vždy velmi brzo po podzimním podněcování, a to proto, aby měly včely dosti času všechny skuliny na zimu dobře utmelit. Mám-li včelstvo při prohlídce na kozlíku, vyčistím hned důkladně úl na zimu; špatné plásty zavěšuji dozadu, abych je mohl brzo odstranit. Obsahují-li náhodou zavíčkovaný med, odvíčkuji je, aby si jej mohly včely ještě odnést do zimního sediska. Po vyčištění úlu zasunu ihned česnový kanálek, který zůstane v úlu až do května příštího roku, nebo vůbec po celý rok. O něm pojednám v následující kapitole. Zde ještě poznamenávám, že tekutá potrava, kterou na podzim včelám podávám, jest vždy v poměru 1:1, to znamená, že na 1 kg medu nebo cukru přidám 1 l vody. Nikdy nepřidávám do potravy soli, nebo kyseliny citronové, abych podporoval invertování, nýbrž ponechávám to bez obav včelám. Krmím vždy večer horkou potravou v litrových sklenicích otvorem na krmení ve stropu úlu. Sklenici ováži řídkým plátnem. Můžeme však zcela dobře postavit sklenici s úzkým hrdlem bez ovázání dozadu za okno; otevřeme-li zástrčku, včely potravu rychle vynesou. Netřeba se obávat, že tekutina vyteče; dva nebo tři pokusy s lahví naplněnou vodou nás poučí, jak mnoho nutno láhev sklonit. Jest ještě mnoho jiných krmítek, užívám však jen těchto dvou způsobů a krmím jimi vždy se zdarem. Nejdůležitější věcí při krmení jest, abys nebyl nikdy lakomcem.

Reinarzův česnový kanál.

Toto jednoduché, ale velmi důležité nářadí došlo po mém doporučení v různých časopisech velké obliby a rozšíření. Jeho vynálezcem jest ing. Jan Reinarz z Fuldy v Německu, vydavatel „Deutsche Biene“. Jsme mu zavázáni veliké díky za tento sice jednoduchý, ale velmi duchaplný nápad. Kanálek vznikl z dvojitého dna jeho úlu, zařízeného na postranní lištování; toto dno mělo sloužiti hornímu přezimování. Jenom nouze a ohromné ceny dřeva přivedly jej na tento jednoduchý nápad. Uplatnilo se zde klasicky pořekadlo: Nouze naučila Dalibora housti. Dvojité dno bylo výhodné pro horní zazimování, ale vyžadovalo mnoho drahého dřeva. K čemu jest však inženýr? Hlavu do dlaní, chvíle důkladného přemýšlení a nová myšlenka jest zde. Jest to skutečně výborný nápad; zavedl jsem jej pro věčné časy na svém včelíně. A k tomu hrozně jednoduchý. 30 cm dlouhou lištu, jakých se užívá na rámky, rozpůlíme po délce, takže dostaneme 2 tenké lišty 30 cm dlouhé. Na tyto přibijeme tenoučké prkénko stejné šířky jako česno, necháme však lišty vpředu i vzadu 2 až 3 cm přečnívati. Činíme tak proto, abychom mohli lehce zpředu vsunout kanálek do česna, (míní se tu teplá stavba), zezadu proto, aby nám snad někdy okenní zástrčka neucpala kanálek a tím nezabránila snadnému výletu včel. To jest celá práce. Tak, jak jest jednoduchá, tak jest i velmi účinná pro dobrý stav včelstva.

To jest všechno dobré, řekne mnohý, ale jak najdou včely cestu z úlu? Buď bez starosti, milý příteli, včela jest takový chytrák, že najde i nejmenší skulinu v úlu, kterou jsi snad přehlédl a zalepil ji. Myslíš skutečně, že by včela nenašla otvor kanálku, který jest nejméně 10 cm široký a asi 1 cm vysoký? Zkus jenom jednou zasunout kanálek v době silného letu a podivíš se. Ještě ani nejsi hotov se zavěšením včelstva zpět do úlu a již vletují a vyletují první včelky. I tenkráte, zasuneš-li kanálek uprostřed zimy, nemusíš se proto obávati žádného nebezpečí.

Vyskytne se snad druhá námitka, že kanálkem se zdánlivě přeloží česno dozadu a nemá-li to vlivu na zimní sedisko. Ani v tomto případě netřeba mít obav, neboť včela nemění ničeho na svém zimním sedisku a na uložení zimních zásob, zasuneme-li kanálek před podzimním podněcováním, nebo před krmením, jak jsem se sám přesvědčil několikrát. Uvěř klidně Quidovi, neboť ten, než něco uveřejní, sám a velmi důkladně se o tom přesvědčí, neboť si nechce dát klepat přes prsty, raději klepne sám, kde najde nesprávnost.

Jiná námitka jest, zda nebudou včely trpět nedostatkem vzduchu. Nikoli, a právě tak není třeba se obávat ucpání česna. V každém případě řidčeji, než u čelí bez tohoto kanálku, neboť mrtvolky, které odpadávají ze zimního hroznu, zůstanou ležet na kanálku, a neucpou proto nikdy česna. Kdo jest však příliš úzkostlivým, může ostatně i prostřed česna bez hluku velmi lehce drátěným háčkem vytáhnout mrtvolky. Poslední plást v úlu pod který vyúsťuje kanál, slouží jen k lezení. Jen v jednom případě mohlo by snad nastat ucpání kanálku, a sice tenkrát, jestliže jest včelstvo nouzí zahnáno až na poslední plást, zde jest náhle překvapeno velkou zimou a nastane u něj silná úmrtnost. Také v tomto případě pomůže nám ihned drátěný háček. Mně se tento případ dosud nestal. Komu je libo, může kanálek beze škody ponechat po celý rok v úlu. Sám jsem to již několikrát zkoušel a v mém L. M. S. úlu zůstane při včelaření se dvěma včelstvy tak jako tak po celý rok.

Které jsou přednosti kanálku?

1. Jest to důležitá pomůcka, která nás skoro nic nestojí, na rozdíl od jiných pomůcek, které jsou sice hříšně drahé, ale nemají té důležitosti, jako toto jednoduché nářadíčko. Kousky lišt na rámky a několik tenkých prkének ze staré bedny každý snadno sežene.
2. Kanálek nám umožňuje jednoduchým a laciným způsobem horní přezimování, které jest tolik doporučované. U jiných úlů, ve kterých chceme docíliti horního přezimování, třeba nám zvláštní prostory, nebo aspoň dvojitého dna, což jest ovšem o mnoho dražší. Kanálek zabraňuje znepokojování včelstva větrem, počasím, náhlými změnami a lákajícími slunečními paprsky. Nikdy nemáme připustiti, aby se včelky daly vylákati ven sluncem, což často smutně dopadne, nýbrž vždy jen teplotou vzduchu. Zima a škodlivý vlhký vzduch nemohou tak lehce k včelstvu; jest kanálkem chráněno od těchto zlých nepřátel. Každý nápor větru tříští se na okně, včelstvo sedí jako v příjemně vytopené světničce.
3. Kanálkem ušetří se všechna další ochranná opatření na úlu a včelínu, jako předsíňky, verandy a pod. Moje včelstva stojí po celý rok s volným česnem, bez jakékoliv další ochrany.
4. Kanálek ochraňuje v zimě včelstvo s naprostou jistotou před největším nepřítelem — průvanem.
5. Kanálek jest pravým požehnáním pro včelstvo v nejdůležitější době, v době jarního vývoje, neboť při špatném počasí zabraňuje vnikání studených a škodlivých vln vzduchových, a současně zabraňuje unikání nyní tak důležitého tepla z úlu a tím zabraňuje také opouštění plodu včelami. Teplo znamená vše pro jarní vývoj; kanálek toto teplo udržuje.

Pro kanálek svědčí mnoho vesměs důležitých důvodů, proti němu nedá se uvésti ani jediná rozumná námitka. Jen jedna nevýhoda padne mnohému do oka, to jest prodloužení cesty při výletu a návratu létavek. Ale i pro tento případ mám pohotovou obranu. Myslíte vážně, že prodloužení cesty o 60 cm hraje nějakou úlohu, koná-li včelka let za potravou dva až čtyři kilometry daleko? Nikdo se neodváží mi vážně odporovati.

V každém případě zasluhuje tato věc pozornosti všech včelařů. Rád přebírám vše dobré, kde je najdu, ať to vynalezl prostý včelař, nebo učenec, aniž bych se snad za to styděl. Snad mne mnohý čtenář bude následovati, a to jest mi již úspěchem.

Dosud pojednával jsem o kanálku dle původního provedení. Od několika let užívám však jiného, který jsem sám vymudroval; stal jsem se snad k hrůze mnohých čtenářů vynálezcem, ale prosím, bez patentu.

Při mém způsobu včelaření, s důsledně prováděným jarním podněcováním, objevily se přece malé vady. Jelikož kanálek sahal příliš dozadu, nemohl jsem při jarním podněcování užít svých krmítek, neboť nebylo pro ně na dně dosti místa. Musel jsem si vypomáhat krabičkami od sardinek, víčky krabiček od krému na obuv a podobnými malými nádobkami, při tom okenní zástrčka byla vždy vyložena, byl jsem proto vždy ve styku se včelami a to jest okolnost, která mne samému sice nevadila, ale mojí paní, když mne zastupovala při krmení, byla velmi nepříjemná. Tak jsem to nechtěl na dále nechati, usilovně jsem jednou přemýšlel o věci, tak jako Freudenstein, a osvícení skutečně přišlo a to — cigaretou.

Jsa věren svému zvyku, že každou myšlenku ihned uvádím v čin, spěchal jsem pozdě večer, bez ohledu na to, že byl již podzim, do včelína a přinesl jsem jeden starý kanálek, lišty a prkénka. A z mé pracovny veselé ozývala se pilka a kladivo. Ale brzo se ozvala i vám již „známá“ mami. Přiletěla do pokoje, neboť jest i ještě dnes andělem, a ti umějí přece jen létat. „Prosím tě, co tu tak pozdě v noci provádíš?“ Maminko, kdy, prosím tě, dostaneš rozum, jako druzí lidé. 1. Není ještě noc, nýbrž jen něco přes 9 hodin večer. 2. Pracuji na vynálezu, který mne proslaví, neboť ty jsi již slavná. Ty, a vynálezce? To bude asi pěkný vynález. Smím se snad zeptat, co chceš za vynález? Pracuji právě na tom, jak to mám zaříditi, abys mne nechala vždy v pravý čas půl hodinky na pokoji. Více nebylo třeba, jak na její výmluvnosti. Videňačky, a tou jest i moje paní, si příliš v řeči nevybírají, ale tentokráte vyrazila se smíchem ze sebe jen dvě slova: „Měl jsem ji také…“ a poroučela se. Abych se jí zavděčil za to, že odešla, ale později.

Především dohotovil jsem nový kanálek, dle svého nápadu, odešel jsem do včelína a vyzkoušel jsem jej v prázdném úle i s krmítkem. Vše klapalo velkolepě. Ve třech dnech byly kanálky dle nového vzoru hotovy; zasunul jsem je do úlů a včelstva skvěle přezimovala. Současně jsem dal všem čelům i krmítka. V zástrčce jsem udělal dva výřezy pro krmítko, jakož i větší zářez, který zakryji kouskem drátěného pletiva. Tímto výřezem lehce se lije potrava na misku. Největší radost z toho měla ovšem moje paní. Nyní již nemá žádných námitek, požádám-li ji, aby mne zastupovala při krmení. Nikdy nepřijde „přímo“ ve styk se včelami a to se jí výborně líbí. Krmení stalo se u ní vášní. Při mém nedostatku času bylo to pro mne velikou pomocí. Tak jsem jednou ranou zabil tři mouchy, kanál, krmítko — ženu.

A nyní, jak jest sestrojen nový kanálek? Kanálek dříve popsaný, možno několika řezy předělati na nový. Původní kanálek byl dlouhý asi 30 centimetrů, nový pro Gerstungovy úly, nebo pro spolkové stojany jen 20 cm, pro úly nízkoširoké, u kterých na zimu ponecháváme česno na straně, může zůstati 30 cm dlouhý. Původní kanálek se zasouval zadem až k česnu a sahal pod 9 plástů dozadu; nový kanálek se nezasunuje po délce úlu, nýbrž napříč a sice tak, že na jedné straně, řekněme nalevo dosahuje těsně až ku stěně úlu. Tím by se ovšem zcela uzavřelo česno. Proto jest nutno, abychom část kanálku — lišty — v šířce česna vyřízli (asi 10 cm). Nyní jest tedy česno volné, včely mohou klidně vylétati i vlétati do úlu, ale ne přímo, nýbrž musejí dříve projíti kanálkem do prava. Proto zůstal při pravé stěně volný prostor 5 cm. Vystačí úplně pro všechny případy, zvláště je-li kanálek nejméně 15 cm široký. Tímto kanálkem vyšli u mne, bez jakékoliv mačkanice roje, matka k svatebnímu letu a vůbec celý život včel odehrával se zcela nerušeně. Kanálek má i všechny výhody původního kanálku, totiž žádný paprsek sluneční nevnikne do úlu, studený vítr, změny teploty, vlhkost, zadržují se zadní lištou kanálku a neobtěžují včelstva. Také útok lupiček lehce včely v kanálku odrazí. Doufám, že tímto zařízením dostane se včelařům praktické pomůcky.

Opakuji ještě jednou krátce zhotovení nového kanálku. Na dvě 20 cm dlouhé a asi 1 cm široké lišty přibijeme asi 15 cm široké destičky. U jedné lišty vyřízneme potom kousek pro česno. U této lišty jsou tedy následující rozměry: 8 cm lišta, 10 cm mezera pro česno a zase 2 cm lišta. Jelikož naše Gerstungovy a spolkové úly jsou 25 cm široké, zůstává 5 cm prázdný prostor pro průchod včel.

Ani u tohoto kanálku se neucpe česno, neboť včely, které v zimě padnou, zůstanou většinou ležet na kanálku. Východ kanálku u pravé stěny dá se mnohem snáze čistiti zvenku, jako u starého kanálku.

Ještě více můžeme zde dělati. Můžeme eventuelně přibíti přímo na kanál lakovanou lepenku nebo pod., máme jedním pohybem vyčištěný úl a současně výhodu vložky, totiž, že čteme na ní jako v otevřené knize.

Jak patrno, možno tohoto jednoduchého a laciného nářadí všestranně upotřebiti. Kdo jej jen jedenkráte vyzkoušel, neobejde se bez něho.

Včelař Obecný
www.vcelarobecny.cz

Další články z této série

  Veškerá práva vyhrazena!